Takže už tu máme firemní rozhodnutí, že nové ERP danou firmu určitě zachrání, máme zde super dodavatele, který vše natírá na růžovo bez toho, aby se byl dané firmě podívat … a jak to tedy pokračovalo dále?
Scope analýza: první dávka reality
V tuto chvíli máme dvě strany. Ani jedna netuší, že se řítí do katastrofy, ale jedna už začíná mít podezření, že věci nejsou tak sluníčkové, jak se kreslí na boardu.
Jednání probíhalo v atmosféře všeobjímajícího bratrství a přátelství, rychle se blížilo k závěru. Dodavatel potvrdil, že má přesně to, co projekt potřebuje. Stačí to jen malinko rozšířit a nastavit. Zákazník uvěřil přesvědčivé argumentaci, že to tak opravdu je. Obojí samozřejmě ještě předtím, než se kdokoliv z realizačního týmu skutečně podíval k zákazníkovi.
Dodavatel navrhl projektový plán vycházející z klasické waterfall metodiky, začínající scope analýzou, aby se vše přesně nacenilo. Zákazník neměl žádné připomínky. Kde by je taky vzal, když podobným procesem procházel poprvé a nenapadlo ho zajistit si někoho se zkušenostmi. Smlouva byla podepsána a projekt zahájen 🤝
Scope analýzaa hra o očekávání
Začít tím, že zjistím, co vlastně mám dělat, dává smysl. Dvojnásob u firmy, která nemá tušení, do čeho jde. Jedinou výhradou mohla být cena, ale když se na ní obě strany shodly…
Naštěstí měl realizační tým na straně dodavatele jednu zásadní výhodu a to vysokou psychickou odolnost, schopnost pracovat v nestandardních situacích a profesní čest, která jim zabránila projekt zabalit.
Scope analýza přinesla několik zásadních zjištění:
🔹 Projekt je mnohem větší, než se předpokládalo – firma je složitější, než se na první pohled zdálo. 🔹 Dvě divize = dva naprosto rozdílné procesy – jeden ERP systém pro obě? No, to bude sranda. 🔹 Stávající modul je… velmi, velmi nedostatečný – (osobně bych řekl naprosto nevhodný, ale tým byl diplomatičtější 🤭). 🔹 Chybí klíčoví uživatelé – zaměstnanci jsou špičkoví odborníci na provoz, ale nulové zkušenosti s projekty a automatizací. 🔹 Podpora vedení? Minimální. Účtárna se snaží udělat z papírů účetnictví, IT se stará, aby vůbec něco fungovalo.
Co realizačnímu týmu běželo hlavou při analýze, už dnes nezjistím, ale umím si to představit:
✔️ Možnost realizovat unikátní projekt? ✔️ Vyvinout řešení s mezinárodním přesahem? ✔️ Pracovat s top odborníky?
Výsledkem byla scope analýza, která na tyto body jemně upozornila, ale zároveň elegantně přenesla odpovědnost na zákazníka. Jak už to u těchto analýz bývá – zákazník je platí, ale hlavním cílem je chránit dodavatele.
Po scope analýze se rozpočet projektu navýšil na 18 milionů, časová náročnost se prodloužila na téměř dva roky a bylo naznačeno, že se nevyhneme vývoji na míru. Také se nenápadně upozornilo na chybějícího vedoucího projektu či klíčového uživatele.
Zákazník byl nepříjemně překvapen, ale obchodní tým odvedl skvělou práci. Nadšení pro nový projekt, víra v desetileté řešení… a projekt byl schválen. Rozjel se klasický waterfall.
Ano, nějaká analýza proběhla už před podpisem smlouvy. Pár schůzek, pár tabulek, demo, reference. Na papíře to všechno dávalo smysl. Jenže to nebyla scope analýza – to byla spíš seznamka. Hezká, rychlá, všichni spokojení.
Scope analýza ale začíná až po podpisu smlouvy. A to už není žádné seznamování, to je první okamžik pravdy. Najednou zjistíte, že procesy nejsou tak standardní, modul není tak robustní a rozpočet není tak pevný, jak se všem zdálo. A v tu chvíli začíná hra o očekávání – kdo si co přizná a kdo co schová pod koberec.
V Quartex Praha to děláme jinak. Scope analýzu bereme jako základní kámen každého ERP projektu – bez růžových brýlí a bez toho, abychom klienta nechali v pasti podepsané smlouvy a pozdějších „překvapení“. Raději říkáme věci naplno hned na začátku, protože jedině tak může implementace ERP přinést výsledky a ne frustraci.
30 let s ERP – 4. díl
Petr Kunetka
CEO Quartex Praha
21.9.2025
Scope analýza – Když se realita střetne s iluzí
Takže už tu máme firemní rozhodnutí, že nové ERP danou firmu určitě zachrání, máme zde super dodavatele, který vše natírá na růžovo bez toho, aby se byl dané firmě podívat … a jak to tedy pokračovalo dále?
Scope analýza: první dávka reality
V tuto chvíli máme dvě strany. Ani jedna netuší, že se řítí do katastrofy, ale jedna už začíná mít podezření, že věci nejsou tak sluníčkové, jak se kreslí na boardu.
Jednání probíhalo v atmosféře všeobjímajícího bratrství a přátelství, rychle se blížilo k závěru. Dodavatel potvrdil, že má přesně to, co projekt potřebuje. Stačí to jen malinko rozšířit a nastavit. Zákazník uvěřil přesvědčivé argumentaci, že to tak opravdu je. Obojí samozřejmě ještě předtím, než se kdokoliv z realizačního týmu skutečně podíval k zákazníkovi.
Dodavatel navrhl projektový plán vycházející z klasické waterfall metodiky, začínající scope analýzou, aby se vše přesně nacenilo. Zákazník neměl žádné připomínky. Kde by je taky vzal, když podobným procesem procházel poprvé a nenapadlo ho zajistit si někoho se zkušenostmi. Smlouva byla podepsána a projekt zahájen 🤝
Scope analýza a hra o očekávání
Začít tím, že zjistím, co vlastně mám dělat, dává smysl. Dvojnásob u firmy, která nemá tušení, do čeho jde. Jedinou výhradou mohla být cena, ale když se na ní obě strany shodly…
Naštěstí měl realizační tým na straně dodavatele jednu zásadní výhodu a to vysokou psychickou odolnost, schopnost pracovat v nestandardních situacích a profesní čest, která jim zabránila projekt zabalit.
Scope analýza přinesla několik zásadních zjištění:
🔹 Projekt je mnohem větší, než se předpokládalo – firma je složitější, než se na první pohled zdálo.
🔹 Dvě divize = dva naprosto rozdílné procesy – jeden ERP systém pro obě? No, to bude sranda.
🔹 Stávající modul je… velmi, velmi nedostatečný – (osobně bych řekl naprosto nevhodný, ale tým byl diplomatičtější 🤭).
🔹 Chybí klíčoví uživatelé – zaměstnanci jsou špičkoví odborníci na provoz, ale nulové zkušenosti s projekty a automatizací.
🔹 Podpora vedení? Minimální. Účtárna se snaží udělat z papírů účetnictví, IT se stará, aby vůbec něco fungovalo.
Co realizačnímu týmu běželo hlavou při analýze, už dnes nezjistím, ale umím si to představit:
✔️ Možnost realizovat unikátní projekt?
✔️ Vyvinout řešení s mezinárodním přesahem?
✔️ Pracovat s top odborníky?
Výsledkem byla scope analýza, která na tyto body jemně upozornila, ale zároveň elegantně přenesla odpovědnost na zákazníka. Jak už to u těchto analýz bývá – zákazník je platí, ale hlavním cílem je chránit dodavatele.
Po scope analýze se rozpočet projektu navýšil na 18 milionů, časová náročnost se prodloužila na téměř dva roky a bylo naznačeno, že se nevyhneme vývoji na míru. Také se nenápadně upozornilo na chybějícího vedoucího projektu či klíčového uživatele.
Zákazník byl nepříjemně překvapen, ale obchodní tým odvedl skvělou práci. Nadšení pro nový projekt, víra v desetileté řešení… a projekt byl schválen. Rozjel se klasický waterfall.
Pokračování : 5. díl
Scope analýza jako první tvrdá dávka reality
Ano, nějaká analýza proběhla už před podpisem smlouvy. Pár schůzek, pár tabulek, demo, reference. Na papíře to všechno dávalo smysl. Jenže to nebyla scope analýza – to byla spíš seznamka. Hezká, rychlá, všichni spokojení.
Scope analýza ale začíná až po podpisu smlouvy. A to už není žádné seznamování, to je první okamžik pravdy. Najednou zjistíte, že procesy nejsou tak standardní, modul není tak robustní a rozpočet není tak pevný, jak se všem zdálo. A v tu chvíli začíná hra o očekávání – kdo si co přizná a kdo co schová pod koberec.
V Quartex Praha to děláme jinak. Scope analýzu bereme jako základní kámen každého ERP projektu – bez růžových brýlí a bez toho, abychom klienta nechali v pasti podepsané smlouvy a pozdějších „překvapení“. Raději říkáme věci naplno hned na začátku, protože jedině tak může implementace ERP přinést výsledky a ne frustraci.
👉 Přemýšlíte o novém ERP projektu?
🔗 Kontaktujte nás
Tagy:
Nejnovější příspěvky
Kategorie
Štítky